Plovárna potřebuje změnu, aby mohla pro Plzeňany fungovat dál. Jak se možná v příštích letech promění a na čem to závisí?

# komunitní místo, kulturní akce, plovárna, rekonstrukce, zapojení veřejnosti

Vloženo07. 01. 2019

Text Správce systému

Plzeňský spolek Pěstuj prostor připravil rozsáhlý soubor podkladů pro rekonstrukci Městské plovárny, ve kterých shrnul své zkušenosti s pětiletým provozem, i předpoklady úspěšného budoucího provozu. Do jejich tvorby zapojil plzeňskou veřejnost i externí odborníky. Plovárna by si dle této představy měla uchovat rysy, díky kterým je dnes mezi veřejností oblíbená – např. zůstat komunitně-kulturním místem, kde se odehrávají netradiční a zajímavé akce, kde nejde v prvé řadě o komerci. Zároveň je však zapotřebí investovat prostředky do rekonstrukce zázemí i přilehlých veřejných prostranství a nastavit podpůrný komerční provoz (kavárna – restaurace) tak, aby nebylo komunitní centrum závislé jen na grantech a dobrovolnické práci, aby si na sebe vydělalo z velké části samo. Plovárna je klíčovým ohniskem i z hlediska oživení zanedbanějšího levého břehu řeky Radbuzy a zvýšení jeho bezpečnosti.

Duší Plovárny je a vždy byla komunita – lidé, kteří se okolo ní pohybují a s niterným nadšením zde pořádají kulturní akce a pomáhají s jejím fungováním, ohleduplné mezilidské vztahy, jedinečná atmosféra, netradiční zážitky, které se mohou stát jen na Plovárně. Z tohoto důvodu sem Plzeňané rádi chodili v minulých letech. Ze stejného důvodu ale byla dle vzpomínek pamětníků Plovárna masově oblíbeným místem už od konce Rakouska-Uherska přes první republiku až po šedesátá léta minulého století. To je klíčové uchovat do budoucna, aby se z Plovárny znovu nestalo ani opuštěné a zanedbané místo, ale aby se také nezměnila v primárně komerční provoz, jakých jsou ve městě stovky,“ shrnuje Marek Sivák, předseda spolku Pěstuj prostor, jak by dle obyvatel Plzně měla Plovárna pokračovat do budoucna.

Pěstuj prostor na Plovárně spolu s Plzní 2015, Majákem Plzně, Mobilní architektonickou kanceláří a stovkami dalších nadšenců i spolupracujících organizací za pět let odvedl velký kus práce. První fyzické úpravy zde proběhly během čtrnáctidenního mezinárodního workcampu v červenci 2014, od té doby se sem místní i zahraniční dobrovolníci vraceli několikrát ročně provádět pravidelnou údržbu a zútulňovat další přilehlá prostranství. Plovárna si brzy našla cestu k plzeňské veřejnosti a z nehostinného a pozapomenutého koutu se proměnila v místo oblíbené napříč všemi generacemi. V průběhu sezón 2014-2018 se zde odehrálo více než 190 akcí s 18 tisíci návštěvníky – od drobných workshopů až po větší multižánrové akce se stovkami účastníků. Zároveň si ji ale lidé oblíbili i na procházky mimo akce, k relaxaci s knihou nebo k posezení na mole u řeky.

„Nyní je však potřeba její fungování postavit na pevnější základy, nelze vše dělat donekonečna hlavně z nadšení, s polním zázemím a nejistými financemi a spoléhat se na to, že to zase nějak dopadne. Pro zajištění větší soběstačnosti a uspokojivého zázemí potřebuje Plovárna rozsáhlejší investici – třeba od svého majitele, města Plzně. Zájem podpořit její rekonstrukci má také sdružení velkých plzeňských firem Zelené město. Zároveň bude muset vzniknout tým, který se bude starat jen o Plovárnu, aby mohl být její provoz i péče o místo stoprocentní. Naše úloha tahouna iniciačního projektu, který se protáhl na krásných pět let, zde symbolicky končí, rádi však ještě pomůžeme městu dotáhnout přípravu rekonstrukce a nastavení dalšího provozu,“ doplňuje architekt Sivák.

V minulém a předminulém roce připravil spolek Pěstuj prostor (za podpory Ministerstva kultury ČR a sdružení Zelené město) soubor podkladů pro přípravu rekonstrukce a návrh dalšího fungování Plovárny, který nyní představuje městu i veřejnosti:

A. Business plán
B. Zadání rekonstrukce Plovárny
C. Výstup z plánovacího setkání 23. 1. 2018 k budoucnosti Městské plovárny
D. Průzkum stávající návštěvnosti místa mimo otevírací dobu
E. Odhad početnosti cílových skupin a zhodnocení stávajícího trhu
F. Statistika návštěvnosti a akcí 2014-2018
G. Prověřovací studie
H. Odhad cenové náročnosti rekonstrukce
I. Zaměření objektu zázemí Plovárny
J. Zaměření veřejného prostranství Plovárny

Vše ke stažení komplet (.zip, 2,5 MB)

 

————————————————

Návrh spolku na ideální postup ze strany vlastníka pozemků a budovy se zázemím Plovárny (města Plzně): 

a) město sestaví odbornou pracovní skupinu, která se bude problematikou Plovárny dále zabývat
b) ta dopracuje rámcovou představu o budoucím fungování Plovárny jako komunitně-kulturního centra (a zároveň ustanoví způsob kvalitativního dohledu nad jeho provozem i způsob jeho případné podpory), město ji schválí
c) město vyhlásí výběrové řízení na provozovatele centra (provozovatel předloží např. svou vizi provozu a programového zaměření i vlastní představu o business modelu)
d) město spolu s odbornou skupinou (a budoucím provozovatelem) dopracuje zadání rekonstrukce a připraví užší (vyzvanou) soutěž (na zázemí Plovárny i přilehlé okolí)
e) organizátor soutěže vybere kvalitní porotu, osloví (např. na základě portfolií) kvalitní architektonické (a krajinářské) ateliéry k účasti v soutěži a porota v souladu s podmínkami ČKA vybere vítěze
f) město zadá vítězi soutěže zpracování projektu ve všech fázích (vč. podrobné prováděcí dokumentace a autorského dozoru) a to včetně projednání projektu s veřejností a možnosti realizace části prací komunitním způsobem
g) město se spolu s přípravou rekonstrukce samotného zázemí Plovárny začne stejným odborným způsobem zabývat širším okolím Plovárny (zde lze jednak částečně navázat na zpracovanou územní studii, jednak by řešení přilehlého území alespoň v rozsahu Doudlevecká ul. – Plovárenská vyhlídka – lokalita „U Převozníka“ (část pravého břehu Radbuzy naproti Plovárně) – hřiště vedle Plovárny (bývalá Vojenská plovárna a ZOO) mohlo být součástí architektonické soutěže)
h) realizace samozřejmě může být postupná ve více etapách, klíčové je však co nejrychleji zajistit pokračování života v místě, tj. začít od samotného zázemí Plovárny a postupně se rozšiřovat
i) vybraný provozovatel Plovárny bude pokračovat v oživování místa pilotními akcemi již během procesu přípravy rekonstrukce
j) po rekonstrukci se rozběhne plnohodnotný provoz centra (podmínky provozu, jeho evaluace či interval dalších výběrových řízení budou definovány v dopracované strategii)

S městem bude nyní spolek pokračovat v jednání o případném zájmu na naplnění této vize.

 

————————————————

Další informace

Jaká by tedy mohla být Plovárna po rekonstrukci? Představte si místo, kam chodí každý rád – na vycházku, za odpočinkem nebo na kulturní akce. Které slouží pro všechny generace. Které respektuje historický charakter původní Plovárny a hrdě ukazuje staré kameny i původní trámy. Které zároveň citlivě doplní soudobá kvalitní architektura tak, aby poskytlo odpovídající zázemí pro návštěvníky i pořadatele akcí. Které bude někdy živé, někdy klidné, vždy však příjemné. Které nebude prvotně komerčním prostorem, ale hlavně komunitním a kulturním místem. Kde si budete moci uspořádat i svoji zajímavou akci, kde vás budou čekat netradiční zážitky – kde se budete cítit jako doma. Kde budete moci přiložit ruku k dílu, když budete chtít. Místo, které bude bezpečné, pod celoročním dohledem organizátorů i návštěvníků. Ať už se přijdete pohupovat s knihou na mole, ať už to roztančíte pod hvězdami, ať už vás zaujme nový workshop, přednáška či tóny dobré hudby, ať už přijdete sami, s dětmi nebo se svými prarodiči, vždy vás Plovárna překvapí svou silnou atmosférou a příjemnou aurou lidí, kteří se kolem ní pohybují. Část z toho již naplňuje Plovárna nyní, je však důležité, aby nezapadla znovu do zapomnění a chátrání a podařilo se ji takovou uchovat, respektive ji ještě lépe a udržitelněji rozvinout, pro další roky.

Pokud vás více zajímá soudobý iniciační projekt na oživení Městská plovárny realizovaný v letech 2014-2018, můžete:
– shlédnout videa k Plovárně na tomto youTube kanálu
– si prohlédnout portfolio Pěstuj prostor 2012-2014 (str. 9, 20-31, 68-70)
– si prohlédnout výroční zprávy Pěstuj prostor za následující roky (Městská plovárna zde má vždy samostatnou kapitolu)

Pokud vás zajímá historie Městské plovárny v Plzni, můžete si prohlédnout výstavu Slunce, Voda, Vzduch zpracovanou ve spolupráci Národopisného muzea Plzeňska, spolku Pěstuj prostor a iniciativy Maják Plzně v roce 2017:
výstava Slunce, Voda, Vzduch – plovárenská část (22 MB)

Na projektu obnovy Městské plovárny v letech 2014-2018 spolupracovali: Pěstuj prostor, Plzeň 2015, Maják Plzně, Mobilní architektonická kancelář, Centrum protidrogové prevence a terapie, Inex – sdružení dobrovolných aktivit, Ateliér MáMA FA ČVUT, Envic, Open A.i.R., Klub strážných andělů, Skateboard klub Sidewalk, K Catering a další / za podpory Ministerstva kultury ČR, města Plzně, Městského obvodu Plzeň 3, sdružení Zelené město (Plzeňské městské dopravní podniky, Plzeňská teplárenská, Vodárna Plzeň, Škoda Transportation, město Plzeň a Plzeňský kraj) a firem Euroverlag, Eurovia, Dřevo Trust, Boels, Krinner / Bayo.s, M.A.T. Group a dalších.